Nejlepší nevěsta
Pohádka z knížky Kouzelná zahrada
Napsala Alena Vorlíčková
Ilustrovala Regina Daňková
Bohatý sedlák chtěl předat svůj majetek jednomu ze svých synů. Protože měl tři, tak jim jednoho dne řekl: "Běžte do světa a ten, který přinese za rok nejvíc peněz, dostane veškeré moje jmění." Tam, kde bývají tři bratři, se často stává, že dva si spolu rozumí víc a toho třetího odstrkují nebo ho vůbec nemají rádi. Dva starší bratři se dívali na mladšího skrz prsty, a když došli ke křižovatce, vybral si jeden levou, druhý pravou cestu a nejmladšího poslali tou zarostlou prostřední.
Smutný a nešťastný jde svou cestou, až k večeru dojde do veliké doubravy, kde zabloudí. Vyleze tedy na strom a v dálce zahlédne světlo. Vydá se tím směrem, až dojde k malému domku. Vejde do místnosti, ale nikdo není doma. Na stole je prostřeno a připraveno jídlo pro jednoho člověka. Čeká a čeká, a když nikdo nepřichází, sedne ke stolu a sní a vypije vše, co bylo přichystáno s tím, že pak poprosí za odpuštění. Přitom najde na stole ještě malou modlitební knížku. Vezme ji do rukou a do půlnoci ji celou přečte.
Vtom zaburácí hrom a vítr se přežene kolem chalupy a dovnitř vtrhne strašlivý drak, který se ptá vylekaného mládence, zda mu chce sloužit. Neměl by jinou povinnost, než každý den jednou přečíst celou modlitební knížku a ochránit tak pokoj. Jídla a pití bude mít každý den dost. Chlapec souhlasí, když dostane tolik peněz, aby získal rodinný majetek. Drak mu výplatu slíbil a odletěl.
Třikrát denně našel na stole spoustu jídla a pití a přitom se modlil a nemohl se dočkat, až mu služba skončí. Jednou večer se objevila saň a měla ženskou hlavu. Přinesla mu mošnu zlaťáků a řekla, ať nejdřív jeho bratři svoje peníze spočítají a pak teprve on.
Doma už ho všichni s výsměchem očekávali. Bratři přivezli svoje peníze, každý plný pytel. On přišel pěšky jen s malou mošničku. Uprostřed pokoje ji otevře a začne sypat mince na hromadu a zlaťáky se sypou, dokud jich není víc, než mají oba bratři dohromady. Všichni strnou úžasem nad kouzelnou mošnou, otec pak, protože by nerad svůj majetek přenechal nejmladšímu synovi, řekl: "Jděte znovu do světa a který z vás přinese tak dlouhý řetěz, že ho ovine kolem mé zahrady, toho hospodářství bude.
Synové se opět rozešli do světa a nejmladší šel znovu k líté sani.
Za odměnu si vyprosil řetěz, jaký jim určil otec. Také v tomto roce se modlil z knížky a nakonec dostal slíbenou odměnu. Starší bratři si tajně vzali s sebou míru a nechali si v cizině vyrobit řetězy, ale jeden byl o tři hlívy delší a druhý o stejný kus kratší. Nejmladší pak povytáhl z kapsy krátký řetízek a šel kolem zahrady. A jak šel, tak se řetízek prodlužoval, až měl úplně přesnou míru. Tehdy řekl otec s nelibostí: "Ten z vás, který mi přivede za rok nejlepší snachu, bude hospodářem!"
Všichni opět odešli z domu. Nejmladší si to opět zamířil k sani, která byla napůl neuvěřitelně krásnou dívkou. Když jí mládenec prozradí své přání, řekne mu, ať jí do třetice stejně slouží a dostane, co si přeje.
Chlapec se upřímně modlil a nemohl se dočkat konce třetího léta. Přišel poslední den. V noci kolem jedenácté silně zahřmělo a celé okolí se rozsvítilo jak za bílého dne. Byla slyšet sladká hudba, do pokoje k mládenci přistoupila krásná princezna, která mu řekla: "Teď jsem tady, jak sis přál, zachránil jsi mě a moje zakleté město, a když budeš chtít, stanu se tvojí ženou."
S velkou radostí jede mládenec se svojí nevěstou ve zlatém kočáře domů. Starší bratři byli už se svými ženami doma. Jakmile uviděli zlatý kočár, mysleli si, že jede samotný král. Velmi se pak podivili, když v něm zahlédli svého opovrhovaného bratra a jeho překrásnou nevěstu.
Princezna pak zlým bratrům řekla: "To dědictví ať má, kdo chce, my ho nepotřebujeme, protože máme celé království." Rozloučili se s otcem a vrátili se do vysvobozeného města, kde dosud žijí, pokud neumřeli.
Nové ilustrace k této pohádce vytvořila Regina Daňková, jejíž výtvory můžete obdivovat na www.fler.cz/Rarasek