Bonding - porodní radost

26. červenec 2011 | 14.09 | rubrika: Recenze

M. Mrowetz, G. Chrastilová, I. Antalová: Bonding – porodní radost

Podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti?

DharmaGaia, Praha 2011

Motto: Dítě patří k matce - zdravé či nemocné - živé či mrtvé - dítě patří k rodičům.

Bonding můžeme z angličtiny přeložit jako lepení nebo připoutání. Jedná se o proces, kdy se tvoří vztah mezi maminkou a miminkem. Každá matka a dítě se k sobě vztahují již před porodem. Budují se mezi nimi základy emočních vazeb, základy láskyplného vztahu, který naplno exploduje v hormonálně nabité situaci při porodu. Podpora bondingu má přínos pro imunologickou, fyziologickou, psychologickou a emocionální složku vývoje člověka. Podporuje rovněž společnost v respektu k procesům porodu.
Čím více dítě a matku ve vzájemném kontaktu podpoříme, tím více jim ulehčíme start do života a následné mnohdy nelehké situace spojené s výchovou dítěte. Podpora bondingu je podporou nové rodiny a podporou zdravotníků, aby dokázali sebevědomě pečovat o dítě a matku či celou jeho rodinu jako o jednu ošetřovatelskou jednotku. Podpora bondingu má zásadní význam u dětí zdravých, protože léčí přirozené trauma způsobené porodem. Ještě důsledněji je třeba podporovat bonding u dětí nemocných a předčasně narozených. Jde o to, abychom za daných podmínek co nejlépe "přilepili” dítě a matku k sobě. (sbalit)

Motto: Dítě patří k matce - zdravé či nemocné - živé či mrtvé - dítě patří k rodičům.

Bonding

"Mateřská náruč je pro dítě tím nejpřirozenějším a nejbezpečnějším místem na světě."

S Ivanou Antalovou, maminkou Evičky narozené ve 24. tt a zakladatelkou BabyKlokánků jsme v kontaktu již několik let. Vím, že měla v úmyslu nechat přeložit a vydat zahraniční knihu s příběhy rodin s předčasně narozenými dětmi. Pak ji osud svedl dohromady s psycholožkou Michaelou Mrowetz a spisovatelkou Gaurí Chrastilovou nad podobným českým projektem.

Několik měsíců jsme sledovali, jak postupně vzniká velmi důležitá kniha, jejíž autorky by rády změnily přístup porodníků k procesu zrození, k novorozenému dítěti  a jeho matce. Kniha plná příběhů, silných emocí, hlubokých myšlenek. Kniha s léčivou silou pro všechny ženy, pro ty, které ještě nerodily, pro ty, jež mají vlastní zážitky a ještě po dalším dítěti touží, pro rodičky, jejichž dítě přišlo na svět  příliš brzy, pro matky, jejichž náruč zůstala prázdná.

Hlavní část Porod jako radost, porod jako bolest  je rozdělena do 11 kapitol: Dítě patří k matce, Jak to všechno začíná – početí a těhotenství, Porod – posilující zážitek, nebo trauma?, Muž u porodu, Doprovázející osoby u porodu, Když nastanou problémy, Sociální děloha a péče o matku a dítě, Předčasný porod, Popírání a pocity viny, Příběhy o separaci a terapii, Naděje.

Nejdůležitějšími kapitolami jsou jistě ty, jež se zabývají předčasným porodem a situacemi, do kterých se rodiče v nemocničních zařízeních dostávají, myšlenkami a emocemi, které rodiče dlouhé měsíce (někdy i roky) trápí. Donedávna bylo společenským tabu mluvit o dětech, které před porodem nebo při porodu zemřou. Rodičům se mrtvé děti neukazovaly, bylo jim doporučováno zapomenout.

Autorky knihy se dívají na tuto tragickou životní situaci jinak:

"Jde o to podpořit rodiče v možnosti rozloučit se se svým narozeným dítětem, kterému byl na tomto světě vyměřen tak krátký čas. Dát jim prostor k přijetí existence dítěte mimo tělo matky, k zamilování se do něj a rozloučení se s ním, a tím k přijetí nástroje, který jim ulehčí srovnat se s touto životní zkušeností. Umožnit jim získat vzpomínku, díky které budou moci oplakávat ztrátu svého milovaného dítěte, slzami vyplavovat bolest z těla."

Všechny kapitoly doplňuje spousta barevných fotografií  a skutečných příběhů, které jistě nenechají chladným žádného z čtenářů. Léčivé slzy odplavují při čtení bolest a léčí traumata z porodů. Ženy mají potřebu o svých pocitech po přečtení knihy mluvit, některé zjistí, že je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Knihu dotvářejí komentáře známých osobností (měla jsem velikou radost, že mě Ivana požádala o zprostředkování příspěvku od spisovatele Lubomíra Müllera), odborníků, spisovatelů, terapeutů a závěr patří psycholožce Michaele Mrowetz. V přílohách najdeme důležité dokumenty a vzory porodních plánů k podpoře bondingu, tzn. nepřetržitého kontaktu dítěte s matkou.

                        

243963_212414828791919_1850471Michaela Mrowetz, klinická psycholožka, psychoterapeutka a soudní znalkyně. V oblasti klinické psychologie, kromě běžné praxe v ordinaci, přednáší na téma podpory bondingu - zajištění podpory rané vazby mezi dítětem a matkou. Usiluje o přístup zdravotníků k matce a dítěti po porodu jako jedné ošetřovatelské jednotce. Publikuje v časopisech. Se dvěma syny a manželem žije v Brušperku.

Gabriela Chrastilová, fejetonistka a spisovatelka. Píše nejen fejetony o mateřství a výchově dětí, ale rovněž články s tématikou humanizace českého porodnictví. Pravidelně přispívá do časopisu o dětech a rodině "Máma a já” a je autorkou románů "Agáta a já” a "Smrtí život začíná”. Žije v Mochově, spolu s manželem a dvěma dcerami.

Ivana Antalová, vystudovala technologickou fakultu. Její životní zkušenosti ji ovšem přivedly na cestu pomoci druhým. Je hlavní koordinátorkou a zakladatelkou rodičovské organizace BabyKlokánci, o.s. ZRNKA, která podporuje předčasně narozené děti, nemocné novorozence a jejich rodiny. Její nejmladší dcera se narodila ve 24. týdnu těhotenství.  S manželem, synem a dvěma dcerami žijí ve vesnici Psáry, nedaleko Prahy.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 3 (2x)